/Ne/pochybovat o Chebu

Západočeský Cheb nejspíš nebude město, kam se cíleně vydáte na výlet. Pokud se však ocitnete v jeho blízkosti, za návštěvu rozhodně stojí. V duchu se mu omlouvám a snad fakt, že jsem si myslela, že je ošklivý, napraví následující řádky. Má i svá stinná místa, panelová sídliště, vybydlené domy a hypermarkety, ale které město je nemá? 

Prior. Špalíček. Černý dům nebo Gavu, pojďte se mnou na návštěvu.

Modernistickou stavbu nádraží z roku 1962 rozdělují monumentální konické sloupy na dvě zrcadlové části a prosklenou vstupní stěnu zdobí krásná barevná vitráž. Interiér kombinuje různobarevný leštěný kámen a keramické obklady v barvě vanilkové zmrzliny s bruselskou mozaikou na stěnách.

Kdo by neznal Prior. Ikonu socialistického nakupování nejdete také v Chebu na pěší zóně, Třídě Svobody. Stojí za ní Brněnský státní projektový ústav a když jej 1. prosince roku 1986 slavnostně otevřeli, přesáhla tržba za tento den 2 mil Kč. Zrcadlí se v něm všechny kvality i nectnosti staveb příznačné pro obchodní domy z tohoto období. Často urbanisticky necitlivé, ale kvalitně zdobené. Autorem keramického obkladu na fasádě je Ladislav Švarc, progresivní návrhář porcelánu patřící k české špičce. Koho ale (šmarjááá) napadlo doplnit jeho dílo telefonní budkou?

Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je krásný pohled. V jeho spodní části je takzvaný Špalíček, soubor 11 původně gotických domů s typickou hrázděnou konstrukcí, který je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Černá fasáda oproti stojícího Schirdingerova domu pochází již ze 13. století a údajně budí mezi místními velké emoce - ne všem se tmavá (byť historická) fasáda líbí. Mně ano a uvnitř jsem našla příjemnou kavárnu a posezení v podloubí. Jen kávu za 95 Kč bych zde nečekala, ale servírka vás na to, že “je opravdu drahá” několikrát upozorní.

V horní části náměstí je budova GAVU - galerie výtvarného umění, s řadou zajímavých expozic, vtipnou sekcí pro děti a lustrem z rohlíků. V sousedícím Retro muzeu aktuálně až do 7. dubna probíhá výstava Tvary, Barvy, pohodlí, vzdávající hold nábytkářské ikoně socialistické éry - značce Jitona. Ta v dobách své největší slávy patřila k evropské špičce a dodávala i švédskému řetězci Ikea.

Z náměstí vás uličky provedou mezi měšťanskými domy až na Hrad. V zimě zavírá již ve tři hodiny, a tak si jeho návštěvu budu muset nechat na jindy. Vyplatí se však cestou zvednout hlavu a prozkoumat fasády domů, které často zdobí sochy a domovní znamení. Ne všechny jsou původní, ale díky projektu “Chebské niky”, který vymyslel ředitel Galerie4, Zbyněk Illek, byla prázdná místa zaplněna výtvory předních českých umělců.

Vyplatí se také vystoupat do věže kostela Sv. Mikuláše, otevírat dřevěné okenice a nechat se překvapit pohledem na malebné historické centrum Chebu.

Za zmínku stojí i kino Svět, které skvěle sekunduje artovým kinům v hlavním městě: pohodlné sedačky zde doplnili malými stolky a před samotným promítáním vám servírka nabídne drink, pizzu nebo snack. 

Díky Chebe, jsi fajn.