Zalíbení v Liberci
Pro někoho město, kde je většinu roku zima nebo prší. Pro jiné to s tramvají na sjezdovku a slavným Ještědem. Pro mě srdcovka. Příjemné město pod horami, které žije svým vlastním tempem, spravedlivě rozděleném mezi práci, sport i zábavu.
Moje ideální víkendové liberecké combo, to je snídaně v Mikyně a následná návštěva galerie Lázně.
Obě místa, kromě polohy samotné (k sobě co by kamenem dohodil) mají mnoho společného. Kvalita, elegance, pohoda a jednoduchost. O Mikyně už jsem zde psala, za čtyři roky existence potvrdila své místo na výsluní místní gastronomie a jak zde sami říkají: na kremrolích, citronovém koláči či karamelových košíčcích s mořskou solí si vypěstoval závislost už nejeden Liberečák. Já bych seznam doplnila o báječný čokoládový cheescake a fakt, že avokádový chléb zde podávali dříve, než se stal hitem pražských hipsterů. Kávu mají skvělou a hrnky v moderní pojetí cibuláku od Jiřího Pelcla jí prostě sluší.
Budova městských lázní je zajímavým příkladem architektonické kombinace secese a historismu. Svému účelu sloužila až do roku 1990 a po letech chátrání a opuštěnosti ji k životu znovu probudil liberecký atelier Sial, a to pro oblastní galerii. Povedlo se to na výbornou a rekonstrukce získala také hlavní cenu Grand Prix Obce architektů za rok 2013.
Nádherná dvoupodlažní bazénová hala, kde dodnes záměrně visí cedulky o ždímání plavek do výlevky, je krásnou kulisou pro krátkodobé výstavy.
Já měla možnost obdivovat Krásu a půvab, výstavu prací 14 českých sochařek. Mezinárodní kurátorský projekt, Mystika hygieny, představil roli těla, zdraví a hygieny v tvorbě českých a slovenských současných umělců. Už jen site-specific instalace od Juraje Gábora, která proměnila rovnou podlahu podbazénové haly v rozbouřenou hladinu oceánu, dala tušit, že v Lázních i bez vody nuda nebude. Budovu si ale projděte celou, neméně zajímavé jsou stále expozice, interaktivní část nebo v suterénu instalace o historii a rekonstrukci této stavby.
Přiznám se, že občas jsem Mikyně i umění nevěrná a jedu do Liberce jen na snídani a za přáteli. Našla jsem DOKonalé místo. Zrodilo se pod šťastnou hvězdou, však jich tu také svěží interiér od ANUK architekti má na stropě hned několik. DOK je kavárna, bistro a pražírna Nordbeans hned vedle nádraží a je to láska na první pohled. A počkejte až ochutnáte!
L jako Láska. Lesy, louky, lákavá místa. Lanovkou až na Ještěd ve městě jménem Liberec. Autorský průvodce Lieberec nemůže v mé knihovně chybět. Koneckonců prozkoumejte sami @jizersketicho