Na skok v Oslu

Dva intenzivní dny, pohodlné tenisky a absence přípravy na norskou metropoli přinesly nejedno milé překvapení. O tom, že se vrátím není pochyb. Oslo mě velmi oslovilo a oslnilo navzdory větru a dešti.

Starobylé sauny s výhledem na Operu.

Důvodem mé návštěvy byla továrna The Plus, o které píši zde. Cesta vedla přes hlavní město, a tak se nabízelo si pracovní pobyt prodloužit na víkend. Na vytvoření seznamu, co zde vidět, nebyl čas, jediné, co jsem stihla předem, bylo objednat lístky do místní opery, protože k mému velkému štěstí zde dávali představení Portner/Kylián/Balanchine. Dechberoucí taneční trojkombinace i samotná budova opery se staly předzvěstí báječných zážitků.

Velmi citlivě a elegantně zrekonstruovaný hotel ATT má perfektní polohu, krásné pokoje, úžasné postele, dvě skvělé restaurace, bar a velmi milý personál. Nově otevřeli střešní terasu a způsob fungování skrze mobilní aplikaci /dveře, výtah i check in a check out/ vám rozšíří technologické obzory. Jen pár minut pěšky se nachází hned tři architektonicky slavné stavby: budova opery, knihovny a Munch muzeum.

Stavba Opery se rozprostírá u zálivu Bjørvika, snad aby v něm zrcadlila svou krásu a čistotu linií. Má připomínat ledovou kru, nořící se do fjordu a jejím autorem je slavné architektonické studio Snøhetta.

Stavba knihovny bílému hudebnímu ledovci skvěle sekunduje svým řasením fasády, i když svou pravou krásu odhalí až po vstupu. A jsou to nejen stohy knih ze všech oblastí i koutů světa, ale především důmyslný interiér, betonový diamant otevírající se do pěti pater. Štíhlá okna nabízí dostatek světla ke čtení i zajímavé průhledy do okolí. Dovedla bych tu strávit celý den.

Muzeum slavného malíře Edvarda Muncha nám posloužilo jako vyhlídkové místo, díky své kavárně ve třináctém patře.

Rozum i zkušenosti velí na mořské plody do přístavu a krom toho, že pravidlo zafungovalo i v Oslu, musím napsat, že tak vynikající ústřice jsem ještě neměla, stejně tak krevety nad jejichž červeňoučkou barvou jsem žasla. Malé bistro, dva rybáři a foodporn /pardon/ na talíři.

Cesta podél pobřeží vás zavede ke zcela impozantní budově, jejíž krása a dekorativnost se odhaluje ve vlnách. Nepřehlédnutelná budova radnice z červených cihel byla stavěna téměř 20 let, má dvě sedmdesátimetrové věže a každoročně se zde 10. prosince odehrává ceremoniál udělování Nobelovy ceny míru.

Na snídani doporučuji kavárnu Handbakt trochu stranou centra, ale když ji, jako my, spojíte s pokračování na vyhlídku do parku Ekeberg, máte skvělý program na sobotní dopoledne.

 Miluji tržnice s jídlem, vyzkoušela jsem Oslo Street food na ulici Torggata a i zde na jedničku – jsou tu stánky z kuchyní z celého světa, já si dala báječné tacos. Za vidění stojí i místní toalety.

Vynikající španělské tapas jsme si dali v moderní restauraci Txotx v čtvrti Grunerlokka.

Dva zcela odlišné, ale skvělé bary, které prošly mým náročným testem na Whiskey sour, to jsou: bývalá lékárna s krásným interiérem Svanen v centru města a jen kousek od zmíněného tapas je zcela obyčejný bar s báječnou atmosférou, hudbou a především barmany – jmenuje se Skaal a jak jsem zjistila později, má i skvělé jídlo.

Frogner park je plný soch od jediného autora, Gustava Vigelanda.